Tuňák je úžasná ryba, která je skvělým zdrojem bílkovin. Myslím že není třeba psát o je ho kvalitách a různých možnostech způsobu přípravy na pánvi, na grilu atd. Tento článek se bude zaměřovat především na tuňáka v konzervě. Hodně lidí už jen kvůli slovu „konzerva“ se této podobě tuňáka vyhýbá. Což je škoda, protože stejně jako to bývá u normálního masa, tak i konzervy mají různé druhy kvalit a přitom mají značné výhody, můžete si jí během chvilky otevřít, ke svačině, či rychlé večeři do salátu.
Na co si dát pozor při výběru tuňáka v konzervě:
1. Struktura tuňáka
Existují dvě verze. První verze je tuňák v konzervě, kde jsou vidět celé kusy masa a druhá verze je drcený tuňák, kde není vidět takřka žádná původní struktura. Určitě doporučuji kupovat první verzi s celými kusy tuňáka. Nejen, že už od pohledu je to mnohem „chutnější“, ale i na talíři například v salátu to lépe vypadá. Určitě má i lepší složení, protože nedokážete v drcené verzi odhadnout kvalitu masa, jestli tam nebyly přidané kosti atd.
2. Obsah konzervy
Podle obsahu existují desítky různých typů tuňákových konzerv s přidanými fazolemi, různé mexické směsi atd. Tyto verze dehonestující dietnost tuňáka, už obsahují další suroviny a přidané látky, pro ochucení omáčky atd. Doporučuji kupovat konzervy, kde máte čistě samotného tuňáka.
3. V jakém je tuňák nálevu
Prodávají se verze v různých olejích, od rostlinného, ty dražší konzervy mají olivový olej, ale pak je tu vlastní šťáva, kterou preferuji. Protože, proč přidávat do zdravého tuňáka zbytečné oleje, které obsahují velké množství tuků. Tuňák sám o sobě má, jako každá ryba zdravé nenasycené tuky a není třeba k nim přidávat další, proto vybírejte konzervy tuňáka ve vlastní šťávě.
Závěrem:
Nejvhodnější verze konzervy tuňáka je verze bez čistě nedrceného tuňáka ve vlastní šťávě, bez přidaných dalších surovin.
